Z nařízení vlády není možné rezervovat pobyty s termíny nástupu do 11. dubna. Více informací zde.

Velikonoční tradice

Půst, uklízení, rozjímání, odpouštění, hodování, pomlázky, kraslice, oslava jara…

Velikonoce jsou jedny z nejstarších svátků. U nás je slaví především křesťané, ale ne jenom oni. Už v dobách předkřesťanských se v tomto období oslavoval příchod jara, vítězství života nad smrtí. Pro křesťany jsou Velikonoce svátky umučení a vzkříšení Ježíše Krista a patří k hlavním křesťanským svátkům. Mají každý rok trochu jiné datum, protože se řídí prvním jarním úplňkem. Existují totiž informace, že Ježíše Krista ukřižovali po jarní rovnodennosti, a zároveň před měsíčním úplňkem.

Popeleční středa (6. 3. 2019) 

Křesťané se na svátky připravují čtyřicetidenním půstem, který začíná právě Popeleční středou, kdy končí také masopustní veselí. Středou se začínalo z toho důvodu, že v neděli se půst nikdy nedržel. Půst tak začíná 46 dnů před Velikonocemi. 

Květná neděle (14. 4. 2019)

V neděli před Velikonocemi se oslavuje příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a začíná tím svatý neboli pašijový týden. Tuto neděli se trhají a světí větvičky vrby jívy (tzv. kočičky), ty pak mají magickou moc a přinášejí štěstí. Tento den si máme obléct nové šaty, aby v nich člověk kvetl. A nesmí se péct, aby se květ u stromu nezapekl a neurodilo by se žádné ovoce.

Modré pondělí (15. 4. 2019)

Podle tradic se v tento den nemá pracovat. Povolený je pouze jarní úklid domácnosti, který pokračuje i v následující dny.

Šedivé úterý (16. 4. 2019)

Hospodyně by měli v rámci úklidu vymést všechny pavučiny.

Škaredá středa (17. 4. 2019)

Tenhle den zradil Jidáš Ježíše Krista. Dnes se lidé nemají škaredit, jinak jim to zůstane po celý rok. V domácnosti by se měli vymést pro změnu komíny. 

Zelený čtvrtek (18. 4. 2019)

Křesťané mají tento den jako čas odpuštění. Rodiny vstávají brzy ráno, ještě před východem Slunce. Modlí se a myjí se ranní rosou pro upevnění zdraví. Uklízí a pečou tzv. Jidáše. Ty se poté pojídají namazané medem, co by mělo zabránit uštknutí hadem a ochránit před žihadly vos. Na Zelený čtvrtek také utichají zvony - „odlétají do Říma“. Podle tradice, když zazvoní naposled, máme zacinkat penězi, abychom jich měli hodně a po celý rok. Zvony se opět rozezní na Bílou Sobotu, do té doby se místo toho používají řehtačky a klapačky. Jiná lidová tradice zase velí jíst zelenou stravu, která zajistí pevné zdraví. 

Velký pátek (19. 4. 2019)

Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista, prožívají velký smutek a postí se. Lidové pověsti vypráví, že se otevírají poklady v zemi a ve skalách. Lidé opět vstávají před východem Slunce, aby se omyli v potoce, a tím ochránili od nemocí. Na Velký pátek by se nemělo hýbat se zemí (pracovat na poli) a prát prádlo.

Bílá sobota (20. 4. 2019)

I v sobotu se vstává před východem Slunce a začínají přípravy na Boží hod velikonoční. Dokončuje se úklid a doporučuje se vybílit. Končí půst a peče se beránek, mazanec a další velikonoční pokrmy. Chlapci pletou pomlázky a zdobí se velikonoční vajíčka.

Velikonoční neděle (21. 4. 2019)

Neboli Boží hod velikonoční je den oslav Kristova vzkříšení, ke kterému došlo v noci, proto Velikonoce (velká noc). Hned ráno se světí velikonoční pokrmy a celý den se hoduje s rodinou a přáteli.

Velikonoční pondělí (22. 4. 2019)

Neboli v Červené pondělí nastává pomlázka, kdy mládenci šlehají děvčata, aby jim předali zdraví. Ta jim na oplátku dávají vajíčka či kraslice. Na upletenou pomlázku navíc navážou barevnou stuhu. Ale pozor, každá barva má svůj význam. Červená značí lásku, modrá naději, žlutá znamená odmítnutí a zelená jsou sympatie. V některých místech je zvykem, že děvčata chodí s pomlázkou v úterý, jinde zase polévají chlapce vodou. 

A jak slavíte Velikonoce Vy?