Polsko

V celé zemi se platí měnou złoty (PLN). Jeden złoty = 100 grošů. Platba kartou je běžná, ale při návštěvě odlehlejších míst nebo návštěvách tradičních jarmarků a kulturních akcí pod širým nebem je rozhodně lepší mít dostatek peněz v hotovosti.

Aktuální kurz

Stravování:

• Jídlo v levnější restauraci: 35 PLN
• Tříchodové menu pro dvě osoby ve středně drahé restauraci: 180 PLN
• Menu v McDonald’s: 30 PLN
• Točené pivo (0,5 l): 9 PLN
• Cappuccino: 10 PLN

Doprava:

• Jednorázová jízdenka na městskou dopravu: 5 PLN
• Měsíční jízdenka na MHD: 135 PLN
• Taxi nástupní sazba: 15 PLN
• Taxi za 1 km: 5 PLN
• Benzín (1 litr): 6,90 PLN

Potraviny:

• Mléko (1 l): 3,50 PLN
• Bochník chleba (500 g): 4,50 PLN
• Vejce (12 ks): 10 PLN
• Kuřecí prsa (1 kg): 26 PLN
• Jablka (1 kg): 6 PLN

Ceny se mohou lišit v závislosti na lokalitě a konkrétním podniku.

V Polsku najdete směnárny zejména v blízkosti nádraží nebo v centrech měst a u turistických atrakcí. Směna peněz v oficiální směnárně je relativně bezpečná. Raději si vždy před směnou ověřte aktuální kurz a platný kurzovní lístek. Vyhněte se směně peněz na ulici. 

Úředním jazykem v Polsku je polština. 

Základní fráze:

• Dzień dobry! – Dobrý den!
• Dziękuję. – Děkuji.
• Proszę. – Prosím (při podávání něčeho).
• Przepraszam. – Promiňte.
• Nie rozumiem. – Nerozumím.
• Czy możesz mi pomóc? – Můžete mi pomoci?

Ubytování a služby:

• Mam rezerwację na nazwisko... – Mám rezervaci na jméno…
• Gdzie jest recepcja? – Kde je recepce?
• O której są śniadania/obiad/kolacja? – V kolik je snídaně/oběd/večeře?
• Czy macie wolny pokój? – Máte volný pokoj?
• Jakie zabiegi są w cenie? – Jaké procedury jsou v ceně?

Lázeňské procedury:

• Kiedy mam zabieg? – Kdy mám proceduru?
• Gdzie jest basen/sauna? – Kde je bazén/sauna?
• Czy mogę zarezerwować masaż? – Můžu si rezervovat masáž?
• Czy jest tutaj źródło mineralne? – Je tady minerální pramen?
• Jak długo trwa ten zabieg? – Jak dlouho trvá tato procedura?

Doprava a orientace:

• Gdzie jest najbliższy przystanek/dworzec autobusowy? – Kde je nejbližší zastávka/autobusové nádraží?
• Ile kosztuje bilet? – Kolik stojí jízdenka?
• Czy mogę zapłacić kartą? – Můžu platit kartou?
• Gdzie jest centrum/park uzdrowiskowy? – Kde je centrum/lázeňský park?

Jídlo a restaurace:

• Czy macie menu? – Máte jídelní lístek?
• Co polecacie? – Co doporučujete?
• Chciałbym/chciałabym… – Chtěl/a bych…
• Czy macie dania bezglutenowe / wegetariańskie? – Máte bezlepková / vegetariánská jídla?
• Rachunek, proszę. – Účet, prosím.

Polsko je součástí EU a Schengenského prostoru, bude vám tedy pro návštěvu země stačit pouze občanský průkaz.

• Autem

Pro návštěvu příhraničních oblastí nebo pro pohodový road trip k Baltskému moři je nejvhodnějším dopravním prostředkem automobil, případně karavan. Zatímco cesty na české straně hranic bývají horší, na té polské jsou výrazně kvalitnější.

Z Prahy do Varšavy trvá cesta autem přibližně 7 hodin. Pokud však plánujete třeba návštěvu oblíbených polských lázní Kudowa-Zdrój, budete tam z Prahy za necelé 2 hodiny. Do polských lázní je to nejblíže z Ústí nad Labem, z Liberce nebo z Ostravy.

Polsko má vzhledem k rozloze poměrně hustou síť dálnic a rychlostních silnic. Dálnice jsou na dopravních značkách a na mapách označeny písmenem A a S. Rychlostní silnice a většina dálnic nejsou pro vjezd osobních aut zpoplatněny. Mýtné brány se nacházejí na vybraných úsecích dálnic A1, A2 a A4.

Pravidla silničního provozu v Polsku se od českých liší zejména rychlostními limity. V Polsku jsou obecně vyšší povolené rychlosti než v Česku. Například na dálnicích v Polsku je maximální rychlost 140 km/h. Na rychlostních silnicích je povolená rychlost 120 km/h (pokud jsou dva pruhy pro jeden směr jízdy). V obcích je povolená rychlost 50 km/h.

V Polsku není povinnost zimních pneumatik celoplošná, ale je doporučená. Odlišná je i tolerance alkoholu za volantem. Limit v Polsku je 0,2 promile.

Pro parkování v Polsku využívejte k tomu vyhrazené plochy (odpočívky, parkoviště u benzinových stanic či restaurací, vyhrazená parkoviště ve městech nebo hotelová parkoviště). Vyhnete se tak nejen nepříjemnostem, ale i pokutám. V turistických oblastech a ve městech může být parkoviště zpoplatněno. 

• Vlakem a autobusem

Přímá vlaková a autobusová spojení z Prahy do Varšavy jezdí několikrát denně. Cesta trvá přibližně 10 hodin. Přes Vratislav a Poznaň lze vlakem Českých drah či autobusem FlixBus dorazit až k Baltskému moři do města Gdyně. Běžné jsou také přímé autobusové linky do Vratislavy, Krakova nebo Lodže. Polské lázně jsou dostupné většinou s přestupy nebo regionálními přeshraničními spoji.

Mezi hlavní dopravce, kteří nabízejí spoje do Polska, patří v Čechách také RegioJet a na polské straně pak vlakový dopravce Polskie Koleje Państwowe či dopravní autobusová společnost PKS (Przedsiębiorstwo Komunikacji Samochodowej). Pro zakoupení jízdenek a vyhledávání spojů je vhodná webová stránka e-podroznik.pl.

• Letecky

V Polsku existuje několik letišť, která mají pravidelná spojení s Českou republikou. Mezi nejvýznamnější patří:

• Letiště Fryderyka Chopina ve Varšavě – Hlavní mezinárodní letiště v Polsku s širokou nabídkou letů. Z Prahy se sem létá průměrně 5x denně.
• Mezinárodní letiště Jana Pavla II. v Krakově – Oblíbené letiště pro cestující z jižní části Polska. Z Prahy sem lítá 1 spoj týdně.
• Mezinárodní letiště Katovice – Často využívané pro lety do zahraničí cestujícími z Moravy a Slezska, protože nabízí pestrou škálu destinací za příznivé ceny a je v příjemné dojezdové vzdálenosti. Z Česka sem aktuálně nevede žádné přímé spojení.
• Letiště Mikuláše Koperníka ve Vratislavi – Další důležité letiště s pravidelnými lety. Z Prahy se do Vratislavy létá 2x týdně.
• Letiště Lecha Wałęsy v Gdaňsku – Významné letiště pro severní Polsko. Z Čech se sem létá přibližně 5x týdně.
  
  
• Místní doprava

Systém veřejné dopravy je v Polsku velmi dobře rozvinutý a pokrývá jak MHD ve větších městech, tak i dopravu mezi menšími obcemi. Ve Varšavě a v Krakově se můžete svézt metrem. S tramvajemi se potkáte ve větších sídlech jako například v Poznani, Lodži nebo v Krakově. Ve většině ostatních měst dominují městské hromadné dopravě autobusy. 

Při využívání MHD je dobré si zjistit, jakým způsobem se za jízdu platí. Zatímco v některých místech se platí jízdné za jednotlivé tarifní zóny, v mnoha místech jsou jízdenky na MHD časové. Pro vyhledávání a plánování spojů využívají v Polsku aplikaci Jakdojade. 

• Taxi

Taxi služby fungují v Polsku zejména ve větších městech. Nejčastěji jsou využívány pro dopravu z a na letiště nebo nádraží či jako alternativa MHD při pohybu po městě. Na delší vzdálenosti se jejich využití příliš nevyplatí. Před nástupem do vozidla je dobré zjistit si orientačně cenu za dopravu. Taxi lze objednat telefonicky, přes aplikace i na ulici. Stanoviště bývají zpravidla u turistických cílů nebo v blízkosti nádraží. Využít lze také alternativních služeb, jako jsou Bolt, Uber nebo Free Now. U těchto služeb je velkou výhodou, že lze cenu za dopravu uhradit bezkontaktně již při objednávání vozu.

• Půjčovny aut

V Polsku najdete mnoho známých autopůjčoven, které nabízejí širokou škálu vozidel. Mezi nejznámější patří Avis, Sixt, Hertz, Europcar, Enterprise.

Tradice polského lázeňství sahá až do středověku, kdy byly objeveny první minerální prameny v lázních Cieplice Śląskie-Zdrój. Tyto lázně se nachází pár kilometrů od Jelení Hory a zajímavostí je, že jsou zde vůbec nejteplejší termální prameny v celém Polsku. Mají teplotu až 90 °C.

Největší rozmach polského lázeňství nastal v 19. století, kdy se lázně staly oblíbeným místem pro léčbu různých zdravotních problémů. Mnoho lázeňských měst bylo založeno právě v této době a dodnes si zachovávají historický charakter, např:

• Goczałkowice-Zdrój – Lázně byly založené v roce 1862, kdy v místě byla objevena ložiska solanky a léčebného bahna. Specializují se na léčbu ortopedických, nervových a revmatologických onemocnění.
• Zakopané – Klimatické lázně vznikly v 19. století díky varšavskému lékaři Tytusu Chałubińskému, který zde objevil léčivé účinky horského vzduchu. Dnes jsou součástí termálního aquaparku.
• Lądek-Zdrój – I když zdejší lázně mají starší historii, v 19. století prošly významným rozvojem a v současnosti jsou jedny z nejznámějších termálních lázní v Polsku.

Polské lázně se především specializují na léčbu pohybového aparátu, respiračních onemocnění a řešení kožních problémů.

• Świeradów Zdrój – Významné polské lázně se nacházejí jen pár kilometrů od českých hranic a Nového Města pod Smrkem. Léčivým zdrojem je tu minerální pramen Czerniawianka, který má detoxikační účinky na celý organismus. V lázních panuje i výjimečné klima, které prospívá pacientům s alergiemi, astmatem a dalšími onemocněními horních cest dýchacích. Lázně se specializují na léčbu dětí i dospělých.
  
  
• Kudowa-Zdrój – Jedno z nejstarších lázeňských měst v Polsku se nachází kousek od Náchoda. Lázně Kudowa-Zdrój jsou známé díky svým chutným alkalickozemitým a arsenoželezitým minerálním vodám. Využívají se ke koupelím, k pitné kúře i inhalacím při léčbě onemocnění srdce a oběhového systému, poruch zažívacího traktu a k léčbě štítné žlázy.
  
  
• Cieplice – Jsou známé svými termálními prameny. Lázeňský komplex je součástí města Jelení Hora. Termální prameny v Cieplicích jsou v evropském měřítku unikátní svou vysokou teplotou (až 90 °C) a složením s obsahem fluoridu a křemíku. Léčivé koupele pomáhají s léčbou při onemocnění ledvin, zlepšují mineralizaci kostí, působí proti zubnímu kazu a mají antibakteriální účinek. V současnosti také probíhá výzkum, který má potvrdit příznivý vliv termálních pramenů na úpravu cholesterolu v krvi.
  
  
• Dalšími hojně navštěvovanými lázeňskými centry v Polsku jsou například lázně Busko-Zdrój, které se specializují na léčbu revmatických onemocnění, lázně Szczawnica oblíbené pro vysokou účinnost při léčbě problémů s dýchacími cestami a lázně Uniejów, které představují moderní termální komplex s pestrou nabídkou wellness služeb. Za wellness a čerstvým horským vzduchem se jezdí i do Szklarské Poręby.

• Varšava – Hlavní město Polska je pulzující evropskou metropolí, kde to ve dne i v noci žije. Historické centrum města je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, ačkoliv bylo během 2. světové války téměř zcela zničeno bombardováním. Většina domů a památek je tedy jen zdařilou kopií historických domů vytvořenou ve 20. století.
  
  Ve Varšavě najdete mnoho moderních výškových domů a také památek na éru socialismu. Mezi nejvýraznější dominanty patří Palác vědy a kultury, který dodnes budí kontroverze. Ve 30. patře se nachází vyhlídková plošina ve výšce 114 metrů nad zemí, odkud si lze prohlédnout celé město. O pohnuté historii Polska se nejvíce dozvíte při návštěvě některého z místních muzeí. Doporučujeme například Muzeum dějin polských Židů nebo Muzeum Varšavského povstání.
  
  
• Krakov – Patří k nejkrásnějším městům v celém Polsku. Mezi památkami je nejznámější hrad Wawel, který je nejnavštěvovanější památkou na polském území. Památka UNESCO nabízí několik expozic a můžete si prohlédnout například korunovační klenoty nebo navštívit vyhlídku v Sandomierské věži. Kromě Wawelu určitě v Krakově nevynechejte procházku po hlavním náměstí (Rynek Głowny) a zajděte si na něco dobrého nebo pro suvenýry do tržnice Sukiennice.
  
  
• Wieliczka – Zhruba 15 km od Krakova se nachází monumentální podzemní solný důl Wieliczka. Najdete v něm expozici, která mapuje dobývání a těžení soli od nejstarších dob až po současnost. Labyrint chodeb měří údajně až 300 km, ale pro návštěvníky jsou zpřístupněné necelá 2 % areálu. I tak vás velikost a krása podzemních prostor naprosto uchvátí. Hlavním lákadlem solného dolu je kaple sv. Kingy s délkou 54 metrů.
  
  
• Gdaňsk – přístavní město na severu Polska na pobřeží Baltského moře je výjimečné zachovalou architekturou i množstvím zajímavých technických památek. Jednou z nich je například Stary Żuraw, tedy gotický jeřáb pro nakládání zboží na lodě. Najdete ho na nábřeží řeky Motlawy mezi pestrobarevnými přístavními domy. Celé nábřeží je lemováno stezkou pro pěší s příjemnými místy k posezení, kavárnami a restauracemi. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gdaňsku také neodmyslitelně patří. Je postavena z cihel a údajně se rozlohou jedná o druhou největší cihlovou katedrálu na světě. Smutnější, ale o to důležitou památkou je Muzeum II. světové války, které dává do souvislosti události, které válce předcházely, mapuje její průběh i vliv na současné Polsko a Evropu.
  
  
• Osvětim – Chcete-li opravdu porozumět temné kapitole dějin druhé světové války a osudům milionů obětí nacistického režimu, navštivte Osvětim. Tento památník hrůz zůstává bolestivou, ale důležitou připomínkou toho, jak daleko může člověk zajít vůči druhému. Je to místo, které se hluboko vryje do paměti.
  
  
• Polské národní parky – Polsko se může pochlubit velkým množstvím chráněných území s nedotčenou přírodou a vzácnou flórou a faunou. Na česko-polském pomezí se nachází například unikátní Národní park Stolových hor se skalními útvary, na hranicích se Slovenskem si můžete v Tatranském národním parku prohlédnout impozantní pohoří v celé své nádheře. Na hranicích s Běloruskem se rozkládá Bělověžský národní park, který je jedním z posledních původních pralesů na evropském území. Můžete tu potkat divoké zubry, vlky nebo losy. Za návštěvu stojí ale i například Biebrzanský národní park, Sloviňský národní park či Pieninský národní park. V některých polských národních parcích se na vybraných trasách platí vstupné.

Polská kuchyně je fúzí slovanské, židovské a severské kuchyně. Jídelníčku tu dominuje maso, nakládaná zelenina, kopr a brambory. Národním jídlem Polska je bigos, tedy pokrm z hub, masa a vařeného zelí. Typické jsou také pirohy na mnoho způsobů a polská polévka chłodnik. Poláci si také rádi dopřávají sladká jídla s ovocem a hutné dezerty. Oblíbené jsou ořechové záviny nebo kynuté koláče. Z alkoholických nápojů preferují Poláci tradiční pivo, které je často ochuceno ovocem nebo sladkým sirupem. Oblíbená je také vodka, a to jak v čisté podobě, tak i příměsí bylin Żubrówka.

Polsko je rozlehlá a rozmanitá země s neomezenými možnostmi pro provozování sportů nejrůznějšího druhu. V horských oblastech na jihu země se nacházejí lyžařské areály a také zde vede mnoho upravených běžkařských tras. V letní sezóně lyžaře vystřídají cyklisté a turisté. Sport je pro Poláky přirozenou součástí života. Sportoviště pro nejrůznější typy sportů se nacházejí jak ve městech, tak i v turisticky méně exponovaných oblastech.

Polsko je krásnou destinací v každém ročním období, ale ideální doba k návštěvě závisí na tom, co od cesty očekáváte:

• Jaro (duben až červen) je skvělé pro poznávání měst, příroda se probouzí a dny jsou delší a příjemně teplé. 
• Léto (červenec a srpen) láká na pláže u Baltského moře i turistiku v horách, počítejte ale s větším množstvím turistů. 
• Podzim (září a říjen) nabízí klidnější atmosféru, příjemné počasí a krásně zbarvenou přírodu – a v některých regionech, jako je například Zielona Góra, i vinařské slavnosti. 
• Zima (prosinec až únor) je ideální pro milovníky lyžování, vánočních trhů a romantiky pod sněhem – zejména v Krakově nebo Zakopaném. 

Hlavní sezóna v lázeňských městech v Polsku je tradičně shodná se sezónou českých lázní a trvá od května do října. Wellness hotely ale obvykle fungují celoročně bez výraznějších sezónních omezení.